Jonáši, začátek sezóny se ti v evropském šampionátu celkem dařilo, až do prvního závodu MMČR v Pacově, co se stalo?

Letos jsem měl nejlepší vstup do sezóny za poslední roky. Cítil jsem se opravdu skvěle a věděl jsem, že jsem na správné cestě. Bohužel přišel první závod MMČR v Pacově, který pro mě nebyl už od rána ideální. První jízda byla celkem dobrá, ale pořád jsem věděl, že to nejsem já. Ve druhé jízdě jsem se ihned za startovací bránou dostal do strkanice a upadl. Ani jsem nestihl dojet do první zatáčky. Prostě smůla. Musel jsem podstoupit operaci ramene, která mě vyřadila na tři měsíce.

 

Nyní se ve Vranově vracíš do seriálu, kdy jsi začal pořádně trénovat?

Momentálně to bude 20 dní, co jsem opět sedl na motorku. Ale asi nikomu nemusím vysvětlovat, že po 3 měsících pauzy to nejde tak, jak by člověk chtěl. Snažil jsem se trochu udržet v kondici a jakmile jsem dosáhl na řídítka, začal jsem jezdit na kole a plavat. Určitě jsem se neflákal, ale motorku nic nenahradí.

 

 

A jak se na motorce cítíš po dlouhé přestávce? Zranění tě již nelimituje?

Každý trénink je to lepší a lepší. Pravdou je, že o rameni nevím, což je skvělé. Jen je ta ruka ještě trochu slabší a jsou místa, kde jedu ještě opatrněji. To se časem zase vrátí do normálu, takže si z toho hlavu nedělám.

 

Letos je v MX2 velká konkurence, jaké máš ambice do zbytku sezóny?

Žádné ambice si nedávám. Rozhodně pojedu na závody s cílem si je užít. Může se stát, že nevydržím v tempu, tak prostě zvolním. Důležité je se ukázat v dresu Orion racing a odvést zpětnou vazbu všem partnerům a sponzorům. Chci se dát dohromady a začít se pomalu připravovat na příští rok.

 

O tobě je známo, že jsi jeden z mála vysokoškoláků ve startovním poli, jakou školu studuješ?

Tento rok jsem úspěšně ukončil bakalářské studium na ZČU v Plzni. A od září nastupuji na Karlovu Univerzitu do Prahy. Studovat budu magisterském studiu na fakultě tělesné výchovy.

 

Jak zvládáš tempo vysoké školy s tréninkem, obojí je jistě velmi časově náročné?

Rozhodně se to dá stihnout. Sice toho mám občas celkem dost, ale kdo ne. Jsem rád, že si dokážu najít čas jak na školu, tak i na motokros. Motokros je to, co mě žene dopředu, ale vím, že to může kdykoliv skončit, a proto se snažím nevázat jen na jednu věc.

 

 

Když se vrátíme k motokrosu, co považuješ za svůj největší kariérní úspěch?

Patřit do týmu Orion racing. Jelikož tento tým mě zatím dává největší příležitost ukázat, že na to opravdu mám. Výsledky jsem doteď špatné neměl, ale na kariérní úspěch ještě stále čekám.

 

A čeho bys chtěl dosáhnout? Máš nějaký dlouhodobý cíl?

Pro začátek bych chtěl začít umístěním v top 3 na MMČR. Snad to nebude zrovna ten dlouhodobý cíl. Jakmile si splním tento cíl, půjdu za dalším.

 

Jonáši děkujeme za rozhovor, ať se ti daří.